V jaké fázi se nacházíte vy? V přístupu k hubnutí a tak…

Přemýšlela jsem o tom, jaká vlastně byla ta moje cesta. Protože jako každou ženskou hubnutí zajímalo vždycky. Která holka by nechtěla být štíhlejší a krásnější než všechny ostatní holky. Jenže jaké cesty k tomu vedou? A kam dál vedou?

To bylo v době, když jsem byla mladá a blbá….

Když je člověk mladý, tak je snadné vypadat dobře. Tělo funguje a ani se nemusíte snažit 🙂

Desetileté období mých 15 – 25 let, středoškolské a vysokoškolské období, období první práce, samostatnosti. Cíl: hlavně být štíhlá.
Cesta? To je jedno, hlavně aby to moc dlouho netrvalo, když chci něco změnit. Klidně trochu huntovat tělo, však se to dá nějak do pořádku, až zhubnu. Byla to také doba různých mejdanů, oslav narozenin a složených zkoušek…. Takže občas alkohol, ponocování. Do toho sport, bez znalostí o výživě a potřebné regeneraci, občas nárazově diety…

V tomhle věku jsem životní styl neřešila až tak, měla jsem pocit, že jsem ve výborné kondici a dobře vypadám. Ale zároveň to bylo období, kdy jsem byla nejčastěji nemocná – angíny, záněty hlasivek, alergie. V tomto období mne bolely kosti, nechala jsem sportu, neměla jsem energii, vůbec mě třeba nebavilo běhání, … Ale v té době mi to přišlo úplně normální.

Když za mnou přijde potenciální klientka tohoto věku, vždycky chce zhubnout rychle bez ohledu na to, co se stane potom. Většinou chce 10 kilo dolů do měsíce. Nebo 5 kilo do týdne. Když se svých představ nechce pustit, tak se nedomluvíme, protože vím, že zdravě nelze dosáhnout takového výsledku. Hm, také jsem neměla trpělivost. Hlavně se sebou. Počkáme 5 – 10 let, než zmoudří. Ale to znamená, že pak shazujeme o 10 – 15 kilo víc…

Když už se trochu zmoudří…

Další desetiletka 25 – 35 let věku už byla lepší. Můj zájem o výživu a stravování rostl, celkově jsem se v této době zajímala o zdraví a zjistila, že výživa zdraví dost ovlivňuje. Proč mě to zajímalo? Třeba proto, že jsem se musela uživit, takže to znamenalo pořád pracovat a nebýt nemocná, protože to je vždy spojeno se ztrátou výdělku. Období, kdy jsem plánovala vlastní děti a taky v té době jsem se stala matkou postupně 2 dcer. Studovala jsem všechno, k čemu jsem se dostala, měla jsem zájem o vegetariánství, makrobiotiku, dělenou stravu, výživu podle krevních skupin, nízkosacharidové diety, také doplňky stravy, ale bez hlubší znalosti a pravidelného používání.

Znovu jsem začala rekreačně sportovat, zajímalo mne, jak nabrat svaly, občas jsem měla běhací období. Zároveň když máte malé děti, s nimi je stres, pořád kolem nich běháte. Takže to bylo také období, kdy se mi kondice těžko udržovala, protože někdy jsem zvládala pravidelný pohyb a kvalitní jídlo, jindy jsem se odbývala a flákala obojí – jídlo i cvičení. Váha tak nějak lezla nahoru, kondice dolů a mě to štvalo. I přes nejlepší snahu jsem neuměla mít pohodové výsledky. Střídala se období, kdy všechno pěkně fungovalo, pak stačilo, že dítě onemocnělo na týden a můj režim to hned rozhodilo tak, že jsem ho s námahou dávala zase dohromady.

Když mluvím s klientkami tohoto věku, tak často mají plno stresu, malé děti, těm dají vše a sebe odbývají. Proto chtějí také rychlé výsledky, zároveň aby je to moc nestálo navíc, protože malému musí koupit autíčko a oblečení, nové hračky na vánoce…. Nevěří ještě na jednoduchost, mají pocit, že hubnutí bude složité a časově náročné. Chtějí  jídelníček (přece vaří dětem, tak mohou vařit i sobě) a pak zase od jídelníčku utíkají (protože vaří dětem a nestíhají ještě jiné jídlo vařit) a věří, že cvičení je spasí (teď tloustnou, protože kvůli dětem nemají čas chodit cvičit, ale kdyby měly čas cvičit, tak by určitě zhubly a když nemají čas chodit cvičit, tak i změny ve stravování jsou zbytečné, protože bez cvičení přece nic nebude fungovat). Když však nastavíme stravovací plán, který jim nebere extra čas a výsledky jsou vidět brzy i bez extra cvičení, tyhle holky jsou nadšené.

Je to čím dál lepší…

Ale čím jsem starší, tím jsem chytřejší a vidím, že tělo mi nic nedá zadarmo. Když od něj chci brát (pevnost, štíhlost, energii, kondici), musím také hodně dávat. To jsem postupně objevila v dalším období, když mi bylo tak 35 – 45 let. Období, kdy mé vrstevníky začínají trápit různé neduhy a civilizační choroby. Něco takového nechci!

Tak dávám prioritu zdraví a kondici. Chci věci dělat pořádně a svoje tělo nešidit. Zájem o výživu a suplementaci přerůstá do profi roviny, i s malými dětmi se mi daří absolvovat kurzy výživy v ČR i zahraničí, později také kurz trenérský (hm, jsem fitness trenérka), kurz nordic walking (když jsem objevila, že chůze je geniální forma pohybu).

Zároveň vím, co moje tělo potřebuje a jak mu to mám dodat a naučila jsem se důsledně používat výživové suplementy tam, kde prostě z časových i organizačních důvodu nezvládnu pravidelně a kvalitně jíst a nebo s ohledem na vývoj kvality potravin – kde nejde dostat z potravin 100% živin. Vidím vlastní výsledky, cítím rozdíl, když špatně jím a když kvalitně jím, mnohem lépe umím vnímat jemné signály těla. Cílem je tělesné zdraví, optimální kondice, hlavně udržitelnost bez extrémního cvičení a časově náročného stravování, aplikovatelnost přístupu i v době hektických pracovních aktivit a péči o rostoucí děti a při podpoře jejich zájmů, což také bere kvanta času.

A klientky tohoto věku? Většinou jsou skeptické, nevěří ničemu, protože v předchozích obdobích už nějaké diety absolvovaly a výsledky nebyly trvalé. Během let spoustu věcí sestudovaly, ale z nějakého důvodu se tím neřídí, přestože to dává smysl. Ale nějak se do těch změn nechce… Až přijde čas, tak se do toho pustím…. Nebo často klientky, které teprve v tomto věku začaly nabírat. Mladé tělo dříve fungovalo bez velké péče a úsilí, po dětech zpátky zhubly, ale jak věk přibývá, tak stále stejné stravovací zvyky nestačí. Tělo se mění a je nutné udělat změnu i ve stravě. Tyhle dámy mívají super výsledky. Vůbec tomu nevěří, sobě nevěří, ale když už se do něčeho pustí a jednoduché změny dodržují, tak ani nechtějí věřit těm výsledkům.

Čím jsem starší, tím víc mě to baví …

A poslední období, od mých 45 let dál – poslední roky mne kromě trvale udržitelného stravovacího systému a tím i trvale udržitelné kondice a váhy, zajímá hlavně zdraví a dlouhověkost. Dožít se vysokého věku ve zdraví fyzickém i duševním. Statistiky civilizačních chorob, Parkinsonů a Alzheimerů jsou čím dál horší. Zajímám se o kvalitní výživové doplňky a kvalitu potravin z hlediska živin. Zajímám se o pohybové aktivity – hlavně přirozené, které je možné provozovat do vysokého věku, zařadit je do životního stylu trvale.

Klientky tohoto věku a starší už nechtějí rychlé výsledky. Vidí, že je třeba dělat změny ve stravování, že některé potraviny už nemohou jíst v takovém množství, protože jinak přijdou zažívací problémy. Vědí, že strava je to hlavní. Také tomu věří a chtějí věřit, protože dělat nějaké extrémní změny v pohybových aktivitách už se nechce. V 50 letech začít chodit do fitness, to je jen pro otrlé povahy. Slyší na to, že přirozený pohyb stačí a mají čas si ho užít, protože už nemusí vláčet za sebou malé řvoucí vlastní děti. A že se rozhodně spolu s optimalizací váhy zlepší i zdraví.

V jaké fázi jste vy? Poznáváte se někde?

A dnes?

Oceňuji jednoduchost, která funguje. Nechci složitě nakupovat, vařit. Chci mít ten čas raději pro sebe. Odpočinek – i pasivní. Odpočinek nejen pro tělo, ale i pro hlavu. Mít čas na své zájmy. Nechci složitě cvičit. Oceňuji chůzi a k tomu pár jednoduchých cvičení pro protažení a posílení celého těla. Pryč s činkami, lavicemi, posilovacími stroji. Pryč s bazény a chlorovanou vodou. Pryč se skupinovými lekcemi všeho možného cvičení.

Mnohem lepší je pro mne jít do přírody, chodit. Odpoledne si vylézt na nejbližší kopec a zpátky. Klidně jen 20 minut. Než utrácet peníze za cvičení, permanentky do fitness, vstupy do bazénu, raději tyto finance dám do kvalitní výživy.

Nedržím diety. Protože vím, jak se kvalitně živit. Váha se pak hlídá sama 🙂
Nemusím složitě nebo hodně cvičit. Normálně funguji během dne. To, co jiní lidé stráví v tělocvičně za týden, tolik hodin já mám za rok. Nebaví mě chodit někam cvičit, když jdu, tak je to dá se říct z donucení 🙂 Většinou někým, kdo tu nadváhu má, nevěří na stravu, ale na cvičení, přestože opakovaně výsledky nemá. Pro udržení kondice stačí pohyb během dne, svižné procházky, pěší přesuny, práce na zahradě…. Je to tím, že 80% výsledku dělá strava, ne cvičení.

Tak to je můj přístup. Jednoduchý. Nechci se uštvat, chci dát tělu to nejlepší a žít dlouho ve zdraví. Uvidíme, co napíšu za dalších 10 let 🙂

PS: Zde je mi 47, manželovi 50. A to nemám žádný makeup ani líčení 😉

RNDr. Blanka Roučková, poradce pro výživu a suplementaci, fitness trenér

Od roku 2003 profesionálně pomáhám lidem zdravě zhubnout, přibrat, zlepšit kondici prostřednictvím výživy
Sledujte mne na Facebooku – stránka Hubnutí a výživa

Blanka Roučková

Poradce pro výživu a suplementaci, fitness trenér, váš wellness kouč

Nejsem zastáncem složitých řešení (jídelníčků, cvičení...) Mám ráda jednoduchost, protože základní jednoduché věci dokáže každý dělat jeden každý den. Mít výsledky je jedna věc, udržet si je trvale, je mnohem obtížnější. Proto se zaměřuji na základní zdravé návyky, které jsou trvale udržitelné. Definovala jsem to jako princip NEJPRVE TĚLU DÁVEJ, POTOM TEPRV BER. Funguje 100%.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů